Jak jsme zamlada kalili
Je po důchodu, a tak je čas zase posedět v hospodě. Kdo byl nemocný, už je mu líp, takže nic nebrání pravidelné schůzi. Zub jako obvykle všechny obvolal a určil páteční večer.
Sešli se všichni — dokonce i Kleofáš. Řeč se táhla: co je nového, kdo přibral a kolik. Jen Pavel měl zajímavou teorii. Musel si koupit nové kalhoty, protože se mu prý rozšiřuje pánev.
Lopaťák: „Jak pánev? Snad břicho, ne?“
Pavel: „Ne, břicho mám furt stejné. Ale ty kyčle se mi stářím nějak rozšiřují.“
Nedal si to vymluvit, tak jsme to přijali jako novou definici: už nám neroste břicho, ale rozšiřuje se pánev.
Zub se potutelně usmívá.
Pepa: „Na něco sis vzpomněl?“
Zub: „Jo. Pamatujete, jak jsme tady za mlada pařili?“
Pepa: „To byly časy.“
Frca: „Pepo, ty jsi s náma nekalil. Ty jsi byl takový vzorňák.“
Pepa: „No jo, táta mě držel u huby. Musel jsem doma makat.“
Ostatní vyprskli smíchy. „To určitě, voe…“
Kleofáš: „Nechte toho, málem mi vypadly zuby!“
Další salva smíchu.
Zub: „Pamatujete, jak jsem doma dělal ten mejdan?“
Frca: „To si pamatovala celá vesnice.“
Zub: „Mama měla tři demižóny léčivého vína a odjela na víkend…“
Lopaťák: „Šak nás tam bylo aspoň dvacet!“
Frca: „Já byl tak napitý toho vína, že jsem musel jít domů v záklonu. Jak jsem se ohnul dopředu, tak mi to teklo z huby ven.“
Pavel: „Já jedinej tam nebyl, ale pamatuju si, jak tě matka sflákala, až na to přišla.“
Zub: „Jo, dostal jsem pár facek, a to už jsem šel skoro na vojnu.“
Frca: „A za jak dlouho na to přišla?“
Zub: „Asi za týden. Přišly jí na návštěvu kámošky a ona jim nalila to léčivé víno.“
Frca: „No a?“
Zub: „Jenže my jsme ho s Vykošťovákem dolili vodou…“
Pepa: „Ty vole, fakt?“
Pavel: „Já si to pamatuju, jak jsi to tenkrát vyprávěl!“ (smích)
Zub: „Já pořád čekal, až na to přijde. Asi po týdnu, když jsem přišel z práce, už na mě čekala. Dostal jsem ji hned mezi dveřma… tak nasranou jsem ji dlouho neviděl.“
Pepa: „No vidíš, to už ti mladí nezažijou.“
Pavel: „Co bys dělal, kdyby ti kluk vypil slivku?“
Pepa: „Na to nemá. Mám ještě asi padesát flašek.“
Lopaťák: „Tak to přijdeme na návštěvu!“
Ostatní se zasmáli. Lopaťák evidentně nezná Pepovu mladou ženu.
Zábava pokračovala, jen Kleofáš už musel domů. Voda mu evidentně nechutnala a pivo ještě nesmí. Snad příště.